Kiruna 2.0

kreativní dokument o městě neustále v pohybu

Více jak 200 km za polárním kruhem se nachází město Kiruna. Je to nejsevernější město Švédska a kolébka švédské oceli. Město bylo postaveno jako mraveniště na obrovském železném ložisku a vyrostl zde nejmodernější a nejhlubší železný důl na světě. Ledničky, auta, ocelové konstrukce – za to vše vděčí svět Kiruně.

SYNOPSE

V roce 2004 přišel zvrat. Město se začíná propadat. Železné ložisko je nakloněno směrem k městu a čím hlouběji se bude dolovat, tím více se bude město podkopávat. Politici a těžební společnost LKAB musejí jednat rychle – buďto přesunou těžbu nebo město.

Kiruna a LKAB žijí odjakživa v symbióze. Zhruba pětina obyvatel města je v LKAB zaměstnána, na dole je ale závislá existence celé Kiruny. Bez dolu by nebyla práce a lidé by město opustili. Zavřely by školy, knihovny, obchody a nakonec by zaniklo celé město. A bez města a pracovní síly by zanikl i důl.

A tak přišla zpráva, která ohromila celý svět. Nejsevernější město Švédska se přesune o tři kilometry na východ. Ačkoli podobné situace již v historii lidstva nastaly (v neposlední řadě v Čechách), tento případ je unikátní. Město využilo své svízelné situace a obrátilo jí v senzaci. Tisky z celého světa začali psát o městečku za polárním kruhem s 15 000 obyvateli, které se stane nejmodernějším městem na světě. „Začneme s čistým štítem. Lidé z celého světa se sem budou jezdit dívat na to, jak se to dělá. Jak se přesouvá město.“, říká na pódiu letního Kiruna-festivalu Kristina Zachrisson, předsedkyně městské rady.

Takové jsou vize města. Jaká je ale realita?

Sámové

Existují zde i obyvatelé, kteří nezpochybňují pouze přesun města, ale jeho celkovou existenci. Ještě před 120 lety zde byla neposkvrněná divočina a nikdo by se neodvážil v těchto končinách přezimovat. Až na Sámy. Sámové (více známí jako Laponci), jsou původními obyvateli této oblasti. Když se Švédi dozvěděli o bohatých zdrojích železné rudy, byl celý sever Švédska radikálně industrializován. Přes dlouhé planiny se natáhly železnice, přes horská jezera byly postaveny mosty a majestátní hora Kirunavaara se stala hlavním zdrojem železné rudy. Na jejím úpatí pak vyrostla Kiruna.

Vůči Sámům se těžaři chovali jako k podřadným. „Byla to normální kolonizace.“, komentuje to rozhořčeně Ella Karin, 18-letá holka sámského původu.